8.10.2004 - pátek - trasa: Praha - Orlík přehrada

V 17 hod. jsme měli sraz v BoatParku, kde jsme si vyzvedávali půjčené lodě. Vše proběhlo bez větších komplikací, takže jsme kolem 18 hodiny vyráželi směr Zbraslav, kde jsme se sešli na nákup potravin. Tento jsme absolvovali a pak nás čekala cesta na Orlík na hráz. Stavili jsme se v motorestu Halda, kde jsme příjemně povečeřeli.

Kolem 9 večer jsme dorazili do opuštěného tábořiště Popelíky, kde jsme se rozhodli přespat. Výhodou byla pláž, slibující bezproblémovější nasedání a také přístřešek u jednoho ze stánků, takže jsme nemuseli stavět stany. Z večera si příliš nepamatuji, protože jsem měl práci. Vím jen, že když jsem úderem 1 hodiny vylezl z auta, již všichni spali.

9.10.2004 - sobota - trasa Orlík hráz - Žďákovský most

V sobotu ráno jsme se probudili do ne jasného, ale relativně příjemného dne. Ráno jsme museli převést auta, cílem nám byl Žďákovský most, resp. vesnice poblíž. Auto jsme nechali u jedné trampské osady, kde se nám dostalo pozvání k večernímu ohni, protože jsme prozradili, že umíme hrát na kytaru.

Cestu po přehradě jsme započali natěšeně, zjistili jsme, že Necky LookSha IV jsou vcelku pohodlné s dobře propracovaným systémem ovládání kormidla (které pokud nefouká vítr nepotřebujete) a že dvojmístný Prijon, na kterém jeli Honza a Jana nemá kormidlo, což je opruz ať vítr fouká nebo ne. Postupně jsme se rozpádlovali a zamířili proti proudu. Cestou jsme prozkoumali několik zátok a pár jachet kotvících v nich.

S polednem jsme dopluli na Orlík, kde jsme přistáli přímo pod hradbami a zde i lodě uvázali. Oběd v místní zámecké restauraci vykazoval pouze pozitiva, takže jsme se mohli brzo dát na další cestu, patřičně posíleni. Čekal nás již jen Žďákovský most, kde jsme z vody vzhlíželi k masivu celého díla. Připluli jsme do zátoky, kde se několik rybářů plně věnovalo chytání ryb.

Rychle jsme se převlékli a vyrazili k autu pro kytary. Po hodině neúspěšného bloudění jsme dorazili ke zmíněné osadě, kde ale v tu dobu již probíhal příliš uzavřený program. Majitel osady se omlouval a my jsme vyrazili do nedaleké vsi. Hned první tip na hospodu nám vcelku vyšel, zařízení se jménem U Růžičky vypadalo jako oáza v nevlídném večeru. Postupně se ke kytaře začali přidávat i ostatní stoly, přehráli jsme "Tu naši hospodu", něco od Tří sester a mohli jsme si zapsat další navázané přátelství s místními domorodci. Od chvíle, kdy jsem na otázku "Co budeme pít?" neprozřetelně zvedl směrem k sousednímu stolu pravici s panákem TullamoreDew, se nám u stolu rychle vystřídaly 4 panáky pro každého.

   

Po 11 večer vrchní rozvinul teorii o potřebě mít navařeno, až lidé přijdou v neděli ráno z kostela a našem souvisejícím odchodu z hospody. Lehce unavení jsme se poté vydali zpátky k autům. Osadu jsme zastihli kupodivu naživu, nicméně s lehce jiným repertoárem než máme my. Cesta k vodě potmě byla spíše mokrá nežli suchá. Stan jsme tu noc ani nestavěli, i když počasí mezi 4 a 5 ranní nevěštilo nic dobrého.

10.10.2004 - neděle - trasa Žďákovský most - Zvíkov - zátoka Staré sedlo (u Víru)

V neděli jsme vstali kolem 10, uvařili snídani, někteří zvládli i ranní koupel, ostatní pobalili zbytek věcí a vyrazili ke Zvíkovu. Cestou jsme rozvinuli několik teorií kam že to příště pojedeme, reálná nakonec zůstala cesta na Orlík někdy v lednu se spaním na sněhu. Ten den vysvitlo i sluníčko, i když jenom trochu. Ke Zvíkovu jsme dojeli již v lehkém časovém presu, takže jsme ani nevysedali a rovnou jsme se obrátili a jeli zpátky. Krajina mezi Orlíkem a Zvíkovem je moc hezké, nádherné jsou skalnaté břehy bez civilizace. Po příjezdu do zátoky jsme se s Tomíčkem vydali pro auta a ostatní s jedním deblem ve vleku namířili do protější zátoky pod most, kam se dalo sjet s autem.

Myslím, že můžeme být hrdí na to, že jsme v nepřehledném terénu naše kamarády v zátoce Staré sedlo našli hned napotřetí. Naložili jsme kajaky na střechu, skoro nevyjeli od přehrady na silnici a vydali se k domovu.

zapsal Tomáš